pondělí 11. dubna 2011

Sny a dluhy, co nás drží nad vodou

Faktický krach Sazky má dalekosáhlejší důsledky, než které teď můžeme vidět. Několik málo šťastlivců nedostane vyplacenu výhru v řádu desetimilionů korun, několika málo přejícím lidem je těchto nešťastníků líto.
Ale co ti ostatní, kteří pravidelně chodili ve středu a v neděli vsadit svá čísla? Sazka byla malou nadějí na lepší žití. Pravděpodobnost výhry byla menší než minimální, ale byly tu sny, se kterými lidé k terminálům chodili, kvůli těmto snům. "Potřebuji nové tlumiče, tak si koupím los, co kdyby. Aby mohly moje děti vyběhnout za ranního rozbřesku smočit nohy v rose, chtěl bych jim koupit dům s velkou zahradou, vsadím si, co kdyby." Jsou to takové malé sny a radosti, o kterých člověk přemýšlí, když jde ráno do práce, když večer nemůže usnout. Neupínáme se k nim, ale zasníme se, co bychom mohli, kdyby ... "Jednou si koupím velkou stodolu a udělám z muzeum veteránů."
Když teď člověk nemá ani minimální naději vyhrát, o čem potom může přemýšlet před spaním? "Jsem tak nešťastný člověk, práce málo placená, muzeum nikdy nebude, jdu se oběsit." Poruchy spánku, bolesti hlavy, tělo chátrá.
I beze snů jsou tu ale stimulanty, které nás donutí jít ráno do práce. Nejsou tak barevné a veselé jako naše bláznivé sny. Jsou to hypotéky, půjčky, úvěry, splátky. Člověk, který nemá dluhy, může snadno sklouznout k lenosti. "Ano, mám práci, která mne nebaví, ale ráno z té postele vylézt musím, potřebuji splácet nový byt". Dluhy nám přikazují mít práci, nutí nás vstávat brzy ráno a vracet domů za tmy. Jenže kdyby tu dluhy nebyly? "Práce mne nebaví, dám výpověď a budu čekat, až se najde nějaká lepší." Mezitím člověk leží doma, z podpory těžko může těžko rok cestovat a tak začne sledovat dopolední telenovely, tloustnout, pustnout.
Pod diktátem dluhů se tedy udržujeme v pracovní schopnosti.
Ať už sny anebo dluhy, obojí nás udržuje při životě. Jednoho se nechceme vzdát, druhého bychom chtěli, ale nemůžeme.

1 komentář:

Bicci řekl(a)...

Tak Jiříku nevím jestli mě dluhy drží při životě:), spíš to budou ty sny. Když ráno vstávám s pocitem, že ještě tyhle a tyhle dluhy, spíš se mi přitíží, že nemám nárok si na půl roku onemocnět se zády nebo co já vím co koho potká. Ale sny a naděje jsou krásné. Ta stodola s veterány je pěkný sen. Sním si ho taky a do začátku můžeme do sbírky použít naše současná auta. :) Jenom přetěsnit a vyvařit...
Pravdou je, že jsem taky párkrát vsadil s malou nadějí, že to vyjde a já budu moci sobě a bližním koupit po čem sní. Již zmíněný rodinný dům, moderní karavan, motorky od každého druhu jednu (myšleno chopper, silnice, klasik, skútr do města apod.)Nevyšlo. Ale zase jsem rád, že je mám a že nemaj rakovinu.