Mám rád francouzské prcky. S Napoleonem nás pojí stejný komplex (on se ho ale nebál, právě v důsledku tohoto komplexu, pojmenovat po sobě). De Funés byl jako komik vynikající, i když na ty jeho filmy se poslední dobou nějak méně dokáži dívat. A mým posledním oblíbencem je prezident Sarkozy.
Spojuje totiž Napoleona a Funése dohromady. Nosí podpatky, aby byl vyšší (jak by ne, vždyť má něco málo kolem 165 cm - skrček, já mám 170!), vedle jiných státníků si musí stoupat na stoličky. K jeho velkým posledním vtípkům patří vzpomínky na pád berlínské zdi.
Vidím ho, jak ráno v listopadu 89 přichází do své pracovny: "Kluci, hej, kluci, tady dole, dneska se mi zdálo, že se něco stane. Vidím město, jehož zeď rudých hvězd se dotýká. A ta zeď padá!" Nastartoval renaulta, cestou se stavil na chalupě pro krumpáč (byl tam od soboty, Sarkozy sám vykopal celý septik) a nedbaje předpisů prosvištěl dálniční koridor do západního Berlína. Tam stály u zdi srocené davy, ale nic se nedělo. A najednou, všichni pociťují takové blažené teplo, ano, je tam, Nicolas Sarkozy, chápe se krumpáče a vší silou uhodí do nejbližší tvárnice. Ještě jednou, dvakrát, potřetí a zeď padá. Tisíce východních Němců ani nedutají, malý velký muž si stoupá na vedle stojícího trabanta a křičí: "Běžte a nebojte se, utíkejte! Jste volní, užijte si svobodu, kterou jsem vám dal já, Nicolas Sarkozy!"
-
Opodál stojí dva Němci.
"Was hat er gesagt?"
"Ich weiss nicht, er spricht francözisch, das verstehe ich nicht."
"Hm, egal, gehen wir Coca-Cola kaufen."
Spojuje totiž Napoleona a Funése dohromady. Nosí podpatky, aby byl vyšší (jak by ne, vždyť má něco málo kolem 165 cm - skrček, já mám 170!), vedle jiných státníků si musí stoupat na stoličky. K jeho velkým posledním vtípkům patří vzpomínky na pád berlínské zdi.
Vidím ho, jak ráno v listopadu 89 přichází do své pracovny: "Kluci, hej, kluci, tady dole, dneska se mi zdálo, že se něco stane. Vidím město, jehož zeď rudých hvězd se dotýká. A ta zeď padá!" Nastartoval renaulta, cestou se stavil na chalupě pro krumpáč (byl tam od soboty, Sarkozy sám vykopal celý septik) a nedbaje předpisů prosvištěl dálniční koridor do západního Berlína. Tam stály u zdi srocené davy, ale nic se nedělo. A najednou, všichni pociťují takové blažené teplo, ano, je tam, Nicolas Sarkozy, chápe se krumpáče a vší silou uhodí do nejbližší tvárnice. Ještě jednou, dvakrát, potřetí a zeď padá. Tisíce východních Němců ani nedutají, malý velký muž si stoupá na vedle stojícího trabanta a křičí: "Běžte a nebojte se, utíkejte! Jste volní, užijte si svobodu, kterou jsem vám dal já, Nicolas Sarkozy!"
-
Opodál stojí dva Němci.
"Was hat er gesagt?"
"Ich weiss nicht, er spricht francözisch, das verstehe ich nicht."
"Hm, egal, gehen wir Coca-Cola kaufen."
Žádné komentáře:
Okomentovat