Pravda o pádu berlínské zdi

Mám rád francouzské prcky. S Napoleonem nás pojí stejný komplex (on se ho ale nebál, právě v důsledku tohoto komplexu, pojmenovat po sobě). De Funés byl jako komik vynikající, i když na ty jeho filmy se poslední dobou nějak méně dokáži dívat. A mým posledním oblíbencem je prezident Sarkozy.
Spojuje totiž Napoleona a Funése dohromady. Nosí podpatky, aby byl vyšší (jak by ne, vždyť má něco málo kolem 165 cm - skrček, já mám 170!), vedle jiných státníků si musí stoupat na stoličky. K jeho velkým posledním vtípkům patří vzpomínky na pád berlínské zdi.
Vidím ho, jak ráno v listopadu 89 přichází do své pracovny: "Kluci, hej, kluci, tady dole, dneska se mi zdálo, že se něco stane. Vidím město, jehož zeď rudých hvězd se dotýká. A ta zeď padá!" Nastartoval renaulta, cestou se stavil na chalupě pro krumpáč (byl tam od soboty, Sarkozy sám vykopal celý septik) a nedbaje předpisů prosvištěl dálniční koridor do západního Berlína. Tam stály u zdi srocené davy, ale nic se nedělo. A najednou, všichni pociťují takové blažené teplo, ano, je tam, Nicolas Sarkozy, chápe se krumpáče a vší silou uhodí do nejbližší tvárnice. Ještě jednou, dvakrát, potřetí a zeď padá. Tisíce východních Němců ani nedutají, malý velký muž si stoupá na vedle stojícího trabanta a křičí: "Běžte a nebojte se, utíkejte! Jste volní, užijte si svobodu, kterou jsem vám dal já, Nicolas Sarkozy!"
-
Opodál stojí dva Němci.
"Was hat er gesagt?"
"Ich weiss nicht, er spricht francözisch, das verstehe ich nicht."
"Hm, egal, gehen wir Coca-Cola kaufen."

Po hodně dlouhé době hodně dobrý chleba

Dnešní chleba není to, co býval. Je divně bez chuti, druhý den zgumovatí a třetí den je dobrý leda pro kachny. V Hypernově jsem si dnes koupil sedmizrný chleba za 19,90.
A sežral jsem ho skoro celý (zatím).
-
-
Myslíte, že od Hypernovy dostanu něco za reklamu?

Parkující ženy a malí muži

Víte, proč ženy neumějí parkovat?
Protože je muži pořád přesvědčují, že 12 cm je ve skutečnosti 25cm.
-
Dnes jsem pomáhal jedné paní vyjet z řady zaparkovaných automobilů. Auta stála kolmo k chodníku, stačilo jenom natočit kola rovně a mohla vyjet. Ale byl to neřešitelný problém. Tak jsem s tím vyjel já a alespoň jsem zjistil, že dvacet let starý fiat má pohodlnější sedačky, než nová fabie.
-
Dáma si nevěděla rady, tak si řekla o pomoc. Oč je to lepší, než jiná slečna ve focusu, která mne naštvala minulý týden, když se pokoušela vyjet z řady podélně parkujích aut. Auta před a za ní brala jako mantinely, kterých, když se dotkla, poznala, že už dál nemá couvat. Mně to bylo vcelku jedno, stál jsem před ní, takže si akorát pomuchlala espézetku o mojí kouli.
-
Jistě, nárazníky jsou od slova narážet. U dědovy škodovky, nebo mého šuplíku, by se tak asi daly ještě použít, ale u nových aut s nárazníky nalakovanými, s integrovanými čidly, už je to o hlubokém sahání do peněženky.
-
Co z toho vyplývá? Chlapi, buďte spokojení s tím, co máte a přestaňte jim něco nalhávat.