pondělí 28. září 2009

Sluníčko, srdíčko, láska ...

Bylo mi řečeno, že můj poslední článek je opět návratem na starou vlnu a ať se toho koukám držet, že ty předchozí jsou ... takové ... zvláštní.
Takže vy si myslíte, že nemůžu být zamyšlený romantik?!
Tak čum, vole obře:
-
Moje jahůdko,
podávám ti svoje srdíčko na dlani, abys jej připojila k tomu svému, aby mohla společně tlouci. V tvých očích odráží se celá noční obloha a já v ní hledám tu svou hvězdičku. Jsem tam? Když se směješ, jak by vánek hladil jemné chmýří babího léta, které ti přistává ve vlasech. Neboj, dušičko moje, dám ho pryč a budu se dívat na tvůj vodopád vlasů, který jak barokní rám lemuje tvé tvářičky. Rád se v tom vodopádu topím, rád jím proplouvám. Tvá ňadra jsou dvě kuličky hroznů, jen je utrhnout. Ne, neboj se, neublížím jim, jen je pohladím, možná se jich lechce dotknu rty, abych ochutnal jejich chuť.
Broskvičko moje, chci ti do náruče přinést všechno bohatství světa, jen, když to bude znamenat, že budeme navždy spolu.
-
Tak, a jedny kalhotky nezůstanou suchý.

2 komentáře:

Kuba řekl(a)...

Nejen kalhotky Jirko...

Bicci řekl(a)...

Sakra Jiříku to je cukru a šlehačky. Ale dobrý, přerušil jsem kvůli tomu sledování VKV - na chvíli.