pátek 26. září 2008

A to jsem se tak těšil ....

Ne, netěšil jsem se na Schmitzera, který prý nepřijel, ačkoli měl v plánu se jít na něj podívat. Potom jsem upravil plán a řekl si, že kvůli průvanu v peněžence se půjdu podívat na Střelnici na Život Brianův. Ani tam jsem nakonec nešel.
To, na co jsem se těšil, byl můj odjezd z Budějic. Poslední rok už jsem při kařdém příjezdu do nich měl sevřený žaludek a myslel na to že: musím udělat ontologii, musím udělat latinu (co je to, proboha, deklinace), musím udělat religionistiku.... Týden co týden, příjezd co příjezd jsem trpěl úzkostnými stavy. Těšil jsem se, až vypadnu, až budu v Budějovicích jen turista, nenáviděl jsem je, nechtěl jsem je alespoň deset let vidět.
Minulý týden jsem dostal diplom, snědl obrovskou porci slavnostního oběda a vyrazil z toho prokletého města. A najednou mi došlo, že je konec. Tři roky života, studium, i ta blbá latina, všechno už končí.
A najednou je mi líto, že budu v Budějovicích jenom turistou.

Žádné komentáře: