Fuckbook

Napadlo mne založit stránky fuckbook.com, sociální síť (podobnost s facebookem čistě náhodná), na které by se každý člověk mohl svěřit s kým, kdy a jak měl naposledy sex.
Každý uživatel by měl k dispozici kalendář, do kterého by zapsal, kdy má čas a jeho přátelé by se potom k němu na určité doby přihlašovali, aby spolu tito mohli mít pohlavní (ale nejen ten) styk. Byla by tím zaručena určitá dynamičnost celé sítě, neboť by se nikdo nemohl vymlouvat na to, že už dlouho nic, že se nudí a tak podobně. Zcela účelně by pak každý uživatel měl ve své fotogalerii pouze fotografie přirození, zadnic, u žen pak i ňader (u mužů by nebyla ňadra přípustná), aby hned každý věděl, do čeho jde.
Doufal jsem, že stránky budou sponzorované společnostmi Primeros, Durex a EroticCity, kteréžto by mohly zasílat zájemcům prezervativy a různé pomůcky, aby počteníčko bylo co nejvíce šťavnaté.
K dispozici by byl velký výběr erotických her:
Strategická Majitel vykřičeného domu (hráč začíná jako vrátný v bordelu a musí se propracovat až na post nejvyšší, a to pomocí udávání zákazníků rodinám, prodejem použitého spodního prádla prostitutek, apod.)
Střílečka Oplodni mne (hráč má k dispozici penis a střílí spermie do vagíny, za které dostává body; bude-li spermií, a tedy bodů, alespoň deset miliónů, může ženu oplodnit a vyhrává; za spermie vstříknuté do análního otvoru se body odebírají)
Brutální Síň pana de Sade (myslím, nepotřebuje popis)
apod.
Bohužel jsem narazil na dvě nepříjemné věci
1. Po rozhovoru se Zuzou jsem usoudil, že ženy nerady mluví o svých sexuálních zážitcích detailně. Maximálně to kometují "hmmm, dobrý", "joooo, lepší", "super, fantastické", přičemž se usmívají, hledí k nebi a rukama naznačují, podobně jako rybáři. Na fuckbook by tedy byli přihlášeni většinou muži, což by vedlo k obrovské vytíženosti žen tam přihlášených, k dlouhým čekacím lhůtám a tedy i ztrátě prestiže a smyslu celého projektu.
2. Doména fuckbook.com už je zabraná víceméně stejným nápadem.

Proč muži masturbují

Proč muži masturbují? Na to přinesl odpověď nedávný výzkum, kterého se Blog jednoho člověka zúčastnil. Jednalo se o výzku, mapující mužskou masturbaci od počátků, tedy raných dětských hrátek s pindíkem, přes pubertální obsesi prováděnou třináctkrát denně až po zasněné vzpomínání na kolečkovém křesle v nejzazším koutě domova pro seniory (čti seňory).
Výzkum byl dotován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (někteří lidé si vybírají práci právě kvůli masturbaci) a Ministerstvem pro menšiny ČR. Ministr Kocáb k tomu řekl: "Chci si ověřit, jestli si to černoši dělají stejně jako my bílí, i když mají mnohem delší penisy."
Značnou částkou podpořila projekt i Evropská unie. Předseda Evropské komise José M. Barroso tento výzkum zařadil do celoevropské akce ´Společnou masturbací za sjednocenou Evropu´.
-
Celkem bylo dotázáno na 20.000 mužů a chlapců ve věku od 16 do 78 let, ze všech možných sociálních a ekonomických skupin. Ti odpovídali anonymně, případně pod přezdívkami. Otázky se týkaly jak jejich začátků, tak i momentální situace. I když byli respondenti vybíráni přesně podle předem daných kritérií, našli se tací, kteří se účasti na výkumu přímo dožadovali:
"Dobrý den, tady manažer Ivety B., prý děláte něco o masturbaci."
"No, ano, co byste potřeboval?"
"Chci, abyste těm chlápkům dal fotku Ivety, aby si ti chlapi u toho honili. Víte, to cédéčko se vůbec neprodává."
...
Muž pod přezdívkou ´sexymozek´ místo sebe poslal manželku. "Můj muž teď nemůže, kojí naší malou dcerku, má totiž větší prsa než já."
-
A výsledek výkumu? Pro mnohé to bylo šokující zjištění. Poslankyně Hana Šedivá (ČSSD) dokoce vykřikovala na zasedání sněmovny: "Dámy a pánové, tohle nesmí ven. Nikdy! Vždyť to je anarchie, nic jiného! Co nás čeká příště? Skupinové masturbování na náměstích, v parcích a fotbalových stadionech?!" (v tuto chvíli zazářily oči všem poslancům mužského pohlaví, dokonce i kníže se probudil a slastně mlasknul)
-
Muži masturbují, protože je to baví.

Pět míst, kde budete určitě zavražděni

Z nedávného výzkumu agentury SVČVZFT (Společnost pro výzkum četnosti všemožných zhůvěřilostí ve filmu a televizi) při BJČ (blog jednoho člověka) vyšlo pět míst, kam by bylo neradno jezdit na dovolenou. Jsou to místa s vysokou pravděpodobností vraždy.
1. Midsomer
Tato vesnička už prakticky neexistuje. Polovina obyvatel byla vyvražděna a druhá polovina sedí za ty vraždy ve vězení. Stejný poměr (tedy jeden mrtvý na jednoho vraha) zůstává i mezi přistěhovalci. Je ovšem s podivem, že se sem ještě vůbec někomu chce.
2. město New York
Chcete-li zemřít neobvyklou smrtí, je toto místo určeno právě vám. Úřad starosty vydal rozpis útoků na město, abyste si sami mohli vybrat:
Pondělí a čtvrtek - mimozemské existence, toužící vymazat život na zemi
Úterý a pátek - Godzila
Středa - příroda (na výběr široká škála tajfunů, tsunami, hurikánů a kobylek)
víkendy - atomové bomby Sovětského svazu, Číny a KLDR
3. stát Kalifornie
Pravděpodobnost, že budete zabiti je v Kalifornii skutečně vysoká, budiž vám útěchou, že případ budou vyšetřovat ti nejlepší kriminalisté: Policajt z Beverly Hills, Columbo, Kriminálka Las Vegas, Policajt ze San Franciska ..
4. německá dálnice
Všechna auta, jedoucí po německých dálnicích jsou vystavena velkému riziku v podobě modrého mercedesu, jedoucímu až 250 km/h, řízenému jedním vysokým bělochem a jedním pomenším Turkem. V případě, že byste na ně narazili, máte téměř stoprocentní jistotu, že vaše auto najede na sud, zábranu, žebřík, či šikmou plochu, aby mohlo být vymrštěno do výšky, dopadlo na bok, udělalo několik přemetů a nakonec vybuchlo.
5. všechna místa, kde se objeví Jessica Flatcherová
Nikdo nechápe, jak je možné, že tuto dámu pořád někam zvou, když všude, kde se objeví, dojde k vraždě. Každého logicky napadne, že tedy ona musí být tím masovým vrahem. Bohužel, tato dáma dokáže vždy svou vraždu navléknout na někoho jiného s pomocí své fantazie a předlouhým líčením toho, jak to mohlo být.

Fiat Tipo - auto plné dobrodružství

Tipo je automobil pro správné muže, kteří se nebojí výzev a dobrodružství!

Chcete ráno vstávat s nejistotou, zda nastartujete?
Chcete trnout na benzínce strachy, zda se zase nepřisálo víčko nádrže?
Chcete, aby vám měnilo barvu ze stříbrné na oranžovou před očima?
Baví vás čekat padesát kilometrů, než se auto roztopí? (pro prvních deset zájemců slušivá zimní bunda zdarma)
Milujete zvuky cvakání, praskání, bouchání a vrzání?
-
Odměnou vám bude minimální spotřeba,
velkorysý prostor a
pocit, že opravdu řídíte.
-
Pro dámy:
nebojte se, na tohle auto váš milý nikdy žádnou nesbalí!

Přečtěte si to dřív než Hollywood

Hollywood se chystá natočit Pýchu a předsudek. Se zombíky. Snad aby to nebyla taková nuda. Přeci jen, lidi mají radši filmy, ve kterých rozhoduje poctivá rána mečem.
Budiž jim k dobru, že se to nechystají točit podle Jane Austenové, ale podle knihy Pýcha a předsudek a zombies.
Jenže po tomhle filmu už Austenovou nikdo číst nebude.

Vztek

Někdy má člověk vztek. Musí ho tutlat, třeba kvůli společnosti, musí zavřít oči, počítat do deseti, zpívat si oblíbenou píseň a z hluboka se několikrát nadechnout. Tak to jde pár dní, týdnů, někdy i měsíců, ale jednou musí ten tlak ven, vybuchne.
Jsem na začátku, zavírám oči, zklidňuji se. Nenacházím zatím vybití pro svůj vztek.
Ono to není zase až tak zdravé, prý něco s tlakem, srdcem, cévkami a mozkem.
-
"Kdyby věci probíhaly standardním způsobem, zřejmě bych vás vítal nejen jako předseda České strany sociálně demokratické, ale také jako předseda vlády České republiky." Takhle hovořil Jiří Paroubek ke sněmu socialistů v Praze.
-
Na to už je potřeba několik písní v hlavě, alespoň půl hodiny klidného dýchání a nejlépe jít a tomu kreténovi rozbít hubu!

Co týden dal

Poslanecká sněmovna bude dnes porcovat medvěda. Kadaňští blogeři na to zareagovali v předstihu svými polemikami o ochráncích zvířat, vegetariánství a lidských dostizích. Čeká nás (zatím) největší schodek v historii, všichni to čekali, přesto se diví.
Včera měl na UJEPu přednášku Radim Uzel. K vysokoškolákům mluvil o geometrickou řadou rostoucí populaci, bezpečném sexu, antikoncepci. Nikdo se nic nového nedozvěděl.
Byl jsem nazván čurákem, protože jsem jel ve městě 45, místo 50 km v hodině.
V sobotu dojely dva (krásné) žluté trabanty, řízené českými posádkami, do Kapského města. Soudruzi z NDR valí oči.
Ukázalo se, že Vietnamka, která vyhrála se svou knihou cenu Knižního klubu, je chlap. Navíc Čech jak poleno.
Začala platit Lisabonská smlouva. Skoro nikde se to nerozmazávalo. A nejméně na Hradě.
Ruský válečný zajatec a posléze dozorce v německém vyhlazovacím táboře Ivan Demjanjuk bude souzen. Je mu devadesát, údajně mu zbývá jedenáct týdnů života. Symbolicky má soud s ním smysl. Prakticky bych to ale nechal na ten soud poslední.