pátek 26. září 2008

A to jsem se tak těšil ....

Ne, netěšil jsem se na Schmitzera, který prý nepřijel, ačkoli měl v plánu se jít na něj podívat. Potom jsem upravil plán a řekl si, že kvůli průvanu v peněžence se půjdu podívat na Střelnici na Život Brianův. Ani tam jsem nakonec nešel.
To, na co jsem se těšil, byl můj odjezd z Budějic. Poslední rok už jsem při kařdém příjezdu do nich měl sevřený žaludek a myslel na to že: musím udělat ontologii, musím udělat latinu (co je to, proboha, deklinace), musím udělat religionistiku.... Týden co týden, příjezd co příjezd jsem trpěl úzkostnými stavy. Těšil jsem se, až vypadnu, až budu v Budějovicích jen turista, nenáviděl jsem je, nechtěl jsem je alespoň deset let vidět.
Minulý týden jsem dostal diplom, snědl obrovskou porci slavnostního oběda a vyrazil z toho prokletého města. A najednou mi došlo, že je konec. Tři roky života, studium, i ta blbá latina, všechno už končí.
A najednou je mi líto, že budu v Budějovicích jenom turistou.

středa 20. srpna 2008

sobota 16. srpna 2008

Jsem pro radar!

Pravda nakonec vyšla najevo. Proradarovci prozrazeni.
Jejich boj není bojem za obranu Evropy a lidí v ní žijích. Je to boj za české obyvatele ve válce proti bankám. Někdo prý posílá na účet Ne základnám halířové částky, za které si pak banka, rozuměj tedy za příchozí platby, účtuje až sedm korun. O co takovému člověku jde? Zcela jasně se snaží ukázat na neomezené úniky peněz z našich účtů. Můžu já snad za to, že mi někdo posílá peníze?!
A proto: Jsem pro radar i rakety, budou-li namířeny na pobočky českých bank jako varování před bezostyšným okrádáním.
Howgh!

sobota 26. července 2008

Republiku si pozvracet nedáme!


Práce na poště


Pracovat na poště je větší zábava, než si člověk může myslet. Ano, sice ráno vstáváte velmi brzy. Ano, musíte do té práce jít i kdyby nevím co, protože jinak se ta pošta neroznese. Ano, i když prší, sněží, nebo se srážejí pečení holubi s hubami. Přesto ale, je to fajn brigáda na léto. Fajny koletiv žen středního věku, které rády rozmazlují zajíčky dortíky, nádivkami, bonbóny. Dýška z důchodů. Člověk se po ránu proběhne osm kilometrů, zazdvihá si s pytly pošty. Dýška z důchodů. A když vše vyjde, jde se domů před dvanáctou.

sobota 28. června 2008

Týden stopům přející

V pondělí jsem jel stopem z Kadaně do Plzně. Potom jsem dostal úžeh (nebo úpal?) a pokračoval vlakem do Budějic.
V úterý pak z Budějovic do Kadaně.
Ve středu zase z Kadaně do Budějovic (bez přehřátí).
A ve čtvrtek z Budějovic do Chomutova.
-
Obvykle jsem čekal maximálně 15 minut a měl jsem štěstí na dlouhé trasy (Plzeň - Budějovice na jeden stop, Tábor - Kadaň na jeden stop). Ušetřil jsem 730 korun a spálil jsem si pravu ruku.