pátek 27. června 2008

Do Budějovic a zase zpátky

Za tři roky života v Budějicích jsem nasbíral mnoho věcí, které se pak nedaly poslat poštou, či odvézt vlakem. Bylo tedy třeba vypůjčit si auto:
Půjčil jsem si vůz Suzuki Swift 1,0 GLS ...


... byl jsem velmi rád, protože rád řídím a v autech se dost vyznám. Vím, že mají volant ...
... taky řadicí páku ...... vím, že auta musí mít kola ...
... a že se zapínají klíčkem ...
... toto auto bylo navíc vybaveno supermoderním rádiem, do kterého se daly strkat kompaktní disky a dokonce digitálně blikalo ...

... v autech je ale i dost věcí, kterým nerozumím ...
... během jízdy jsem užíval nejmodernější vybavení, abych byl velkej frajer ...
... i přesto jsem ale do Budějic dorazil, asi kvůli provozu, až za tři a půl hodiny...
... po cestě jsem pak viděl mnoho věcí důležitých k provozu.Nakonec tedy tisíckrát děkuji Honzovi a Věrce, že mi svůj Suzuki Swift 1,0 GLS půjčili.

pondělí 2. června 2008

sobota 17. května 2008

Zázraky v neštěstích

Ve čtvrtečním Blesku jsem se dočetl, že v sutinách jednoho čínského domu, který zničilo zemětřesení, byla nalezena těhotná žena, která potom porodila zdravé dítě. Asi radostí ze záchrany. Vždy, když se stane nějaké podobné neštěstí, ať už je to tsunami v jihovýchodní Asii, zemětřesení v Číně, sesuvy v Chile, nebo cokoli jiného, najde se nějaký zázrak, který takovou tragédii "zjemní".
Vidím před sebou šéfredaktora, jak říká svým podřízeným: "Takže, děcka, tý krvárny už bylo dost, hoďte tam na zejtřek ňákou mamču, něco v tom smyslu, jako že Bůh existuje a chce aby lidi četli Blesk. Jasný?"
Podobný článek jsem našel kdysi i v Lidových novinách. Tam asi šéfredaktor za celým svým projevem dodal: "...a nezapomeňte tam hodit ňáký to paradigma, potenciál, fenomén, hexapentamegakvadratura, prostě něco, co vypadá chytře a nikdo neví, co to je."

středa 14. května 2008

„Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.“

Num 6,24-26

sobota 3. května 2008

Co v sobotu ráno?

"Amber s Nikki jsou šokovány, když se Cameron objeví s novou přítelkyní Jordan. Jay trénuje Brodina s partou dalších hochů. Chce, aby se Brodin dostal do surfového týmu místní střední školy. Ava se cítí bez Susannah ještě nejistější, a tak hledá nové spolupracovníky. Ozve se jí jakýsi Colby, který vypadá a počíná si, jako by utekl z blázince, ale asi se jedná o dalšího homosexuála v módní branži."
-
Blesk TV magazín, pozvání na seriál Kalifornské léto

středa 23. dubna 2008

Ženy

"Každou část tváře i těla bylo možno nazvat krásnou, avšak celkovému zjevu naprosto scházela harmonie, a kde není souladu, nelze mluvit o kráse. Nevím, zdali by bylo jinému pozorovateli tak jako mně, avšak celá má mysl pociťovala odpor k tomuto nehezkému krasavci. Spojení krásných tvarů do celku, jemuž chyběl soulad, vyvolávalo u mne pocit nelibosti - ba ošklivosti."
(Karel May - Supové Mexika)
-
Na tuto myšlenku jsem si vzpomněl, když jsem vysvětloval kamarádce, proč není jedna dívka krásná. Ano, tato dívka má kulatý obličej, velké (až panenkovské) oči, malý nosík a vůbec, všechny prvky krásné snové dívky. Ale nějak to nejde dohromady. Kde je chybka? Co nás přesvědčí o tom, že je to jen člověk?
Tyto prototypy krásy se mi oškliví právě tím, že nemají žádného ducha. Bojíte se jich dotknout, aby se nerozbily, jako by to byly porcelánové panenky. Ale co s panenkou? Bude si s vámi povídat? Bude s vámi umět mlčet?
Ženy, které jsou pro mne krásné, jsou ty, které ladí. Mohou mít krásné oči, malé rty a k tomu třeba velký nos, který je obecně u žen považován za nehezký. Když se to ale sladí do harmonie, máme před sebou krásnou dívku. Pánové, povězte, ženy, které máte doma - že mají nějakou tu malou chybičku? Třeba rovnátka, pár kilo navíc, malá prsa, to už je jedno, zkrátka něco, co odporuje všeobecnému pojetí krásy. A že jsou právě proto pro vás nejkrásnější na celém světě?

úterý 22. dubna 2008

Karel

Řada lidí ho zná. Ještě větší (nebo delší) řada lidí ho nezná. Je to můj spolubydlící. Člověk, který nechodí do školy a celý den sedí u počítače. Nemění si ponožky a nevětrá. Spí v tom samém spodním prádle, ve kterém byl celý den. K obědu sní dvě kila párků a hořčici pak nechá otevřenou ve spíži. Nemyje nádobí. Sbírá plastové vojáčky a lepí si je v něvětraných prostorech. Koupelnu po vysprchování (!) zásadně zavírá - nevětrá.
Bože, to je puch!
Tak tento můj Karel jede na měsíc do Prahy na praxi (je laboratorní zdravotník, nebo zdravotní laborant, nebo zdravotnický kolaborant).
Budu měsíc větrat.